Jak vypadá zub?

     Zub je nástroj, který nám slouží k uchopování, dělení a rozmělňování potravy. 

Zub morfologicky rozdělujeme na 3 části - korunku, krček a kořen. Podle tvaru rozdělujeme zuby na řezáky, špičáky, zuby třenové (premoláry) a stoličky (moláry). Dospělý člověk má celkem 32 zubů, dítě 20.  

Anatomicky na zubu rozlišujeme několik tkání. Nejtvrdší tkáň zubu a zároveň i lidského těla je sklovina (enamelum). Nachází se na povrchu zubní korunky a v oblasti krčku přechází v další zubní tkáň - cement. Asi z 95% je sklovina tvořena krystaly hydroxyapatitu (sloučenina vápníku a fosforu). Barva skloviny je dána její průsvitností a může být bělavá, namodralá až nažloutlá.

Další tkání zubu je zubovina (dentin), která tvoří hlavní část zubu. Zubovina je tvořena krystalky hydroxyapatitu pouze ze 75%, tzn., že je měkčí než sklovina, ale stále tvrdší než kost. Tuto tkáň si můžeme představit jako soubor trubiček (tzv. tubulů), které jsou vyplněné tekutinou, která se při podráždění hýbe a způsobuje tak citlivost zubu. 

Povrch kořene a částečně krčku je pokryt cementem, který svou strukturou a složením připomíná kost. Cement slouží hlavně k ukotvení vláken závěsného aparátu zubu. Tyto vlákna způsobují to, že zub pevně, ale pružně drží v kosti. 

Zub je vyživován pomocí krevních a mízních cév a nervů, které jsou umístěné v dřeňové dutině uvnitř zubu.

Dáseň (gingiva) je specializovaná sliznice, která pokrývá povrch kosti a obklopuje zuby, mezi kterými vytváří mezizubní papily. Mezi zubem a dásní je úzká štěrbina - dásňový žlábek, na jehož dnu se nachází dento-gingivální uzávěr, který chrání hlubší struktury zubního aparátu před vstupem bakterií.